Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Approaches to the enzymatic synthesis of hypermodified DNA polymers
Ondruš, Marek
Cílem této práce bylo nasyntetizovat novou sérii modifikovaných 2'- deoxynukleosidtrifosfátů (dNTP) nesoucích hydrofobní modifikace, použít je v enzymové syntéze plně modifikované DNA a studovat její bio-fyzikální vlastnosti. V první části práce byla nasyntetizována série čtyř 2'-deoxynukleosidů nesoucích lineární nebo rozvětvenou alkylovou, indolovou nebo fenylovou skupinu pomocí Sonogashirovy cross- couplingové reakce. Ethynylové linkry příslušných nukleosidů byly redukovány katalytickou hydrogenací za účelem získání dalších čtyř nukleosidů nesoucích modifikace prostřednictvím alkylového linkeru. Všech osm nukleosidů bylo poté přeměněno fosforylací na 2'- deoxynukleosidtrifosfáty (dNTP), podle Yoshikawy, a jednotlivě testovány jako substráty pro polymerázovou syntézu prodloužením primeru (PEX). Byla zkoumána jejich kombinace za účelem vytvoření DNA obsahující jednu nebo dokonce čtyři modifikované nukleotidy. Podařilo se nahradit všechny čtyři kanonické nukleotidy hydrofobně modifikovanými protějšky a syntetizovat tak DNA s vysokou hustotou modifikací. Nicméně pro syntézu delší plně modifikované DNA byly vhodné pouze nukleotidy nesoucí modifikace prostřednictvím rigidního ethynylového linkru. Nukleotidy s vice flexibilním alkylovým linkerem destabilizovaly během syntézy duplex DNA, pravděpodobně...
Využití aptamerů ve výzkumu a diagnostice
Neumanová, Alice ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rathouská, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá afinitními molekulami, které jsou schopné se specificky navázat na cílovou molekulu. První kapitola je věnována protilátkám, tedy afinitním molekulám proteinového charakteru. Pojednává o jejich struktuře, vývoji, produkci i použití. Hlavní tématem práce jsou aptamery, aneb krátké úseky jednořetězcové DNA nebo RNA, které jsou často nazývány jako syntetické alternativy protilátek. Mají podobné funkce jako protilátky, ale odlišují se strukturou, vývojem i produkcí. S ohledem na jejich podobnost s protilátkami se aptamery používají v různých detekčních technologiích, kde slouží k diagnostice onemocnění. Aptamery jsou stále ve fázi výzkumu, ale pomalu se na trhu začínají objevovat první komerčně dostupné diagnostické sady aptamerů. Závěrečná kapitola srovnává výhody a nevýhody dvou největších rivalů v oblasti afinitních molekul - protilátek a aptamerů. Klíčová slova: aptamery, protilátky, nanoprotilátky, affimery, diagnostika, výzkum
Approaches to the enzymatic synthesis of hypermodified DNA polymers
Ondruš, Marek ; Hocek, Michal (vedoucí práce) ; Janeba, Zlatko (oponent) ; Zimčík, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo nasyntetizovat novou sérii modifikovaných 2'- deoxynukleosidtrifosfátů (dNTP) nesoucích hydrofobní modifikace, použít je v enzymové syntéze plně modifikované DNA a studovat její bio-fyzikální vlastnosti. V první části práce byla nasyntetizována série čtyř 2'-deoxynukleosidů nesoucích lineární nebo rozvětvenou alkylovou, indolovou nebo fenylovou skupinu pomocí Sonogashirovy cross- couplingové reakce. Ethynylové linkry příslušných nukleosidů byly redukovány katalytickou hydrogenací za účelem získání dalších čtyř nukleosidů nesoucích modifikace prostřednictvím alkylového linkeru. Všech osm nukleosidů bylo poté přeměněno fosforylací na 2'- deoxynukleosidtrifosfáty (dNTP), podle Yoshikawy, a jednotlivě testovány jako substráty pro polymerázovou syntézu prodloužením primeru (PEX). Byla zkoumána jejich kombinace za účelem vytvoření DNA obsahující jednu nebo dokonce čtyři modifikované nukleotidy. Podařilo se nahradit všechny čtyři kanonické nukleotidy hydrofobně modifikovanými protějšky a syntetizovat tak DNA s vysokou hustotou modifikací. Nicméně pro syntézu delší plně modifikované DNA byly vhodné pouze nukleotidy nesoucí modifikace prostřednictvím rigidního ethynylového linkru. Nukleotidy s vice flexibilním alkylovým linkerem destabilizovaly během syntézy duplex DNA, pravděpodobně...
In vitro selekce aptamerů pro methioninsulfoxid
Jureček, Matěj ; Míšek, Jiří (vedoucí práce) ; Bařinka, Cyril (oponent)
Oxidace methioninu na methioninsulfoxid je jednou z důležitých redoxních posttranslačních modifikací proteinů. Tato modifikace může aktivovat i inhibovat funkci celé řady proteinů a je součástí regulačních mechanizmů různých (pato)fyziologických procesů. Pro výzkum dopadů a funkcí oxidace methioninu by bylo užitečné nalezení bioindikátoru pro methioninsulfoxid. Zatím však nebyla pro methioninsulfoxid v rámci proteinů nalezena žádná protilátka, ani žádný její ekvivalent. Tato práce se zabývala hledáním aptameru na bázi ssDNA, specifického svou vazbou na methioninsulfoxid pomocí metody in vitro selekce (SELEX). V rámci diplomové práce byla otestována řada různých podmínek pro in vitro selekci vůči methioninsulfoxidu. Žádné podmínky nevedly k obohacení počáteční knihovny a selektivní aptamer pro methioninsulfoxid se najít nepodařilo. Nelze vyloučit, že aptamer vůči methioninsulfoxidu lze nalézt, nicméně konvenční podmínky in vitro selekce jsou zřejmě nedostatečné pro tento úkol. V rámci kontrolního in vitro selekce byla získána výrazně obohacená ssDNA knihovna vůči sulforodaminu B jako ligandu. Sekvenace klonů z této obohacené knihovny ukázala přítomnost G-bohatých sekvencí, které jsou typické pro aptamery vůči sulforodaminu B, které byly již publikovány.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.